Přástevník medvědí (Arctia caja)
Přástevník medvědí (Arctia caja)
Taxonomie:
říše - živočichové (Animalia); kmen - členovci (Arthropoda); třída - hmyz (Insecta); řád - motýli (Lepidoptera); čeleď - přástevníkovití (Arctiidae).
Rozšíření:
Je rozšířen v holarktické oblasti = najdeme ho téměř v celé Evropě až za polárním kruhem, v Asii a v Severní Americe. Je to zřejmě nejznámější zástupce čeledi přástevníkovitých.
Výskyt
Přástevníka medvědího můžeme zahlédnout nejčastěji při okrajích lesů a zahrad, navštěvuje také vlhčí křoviska a louky poblíž rybníků, okolí řek a potoků, rašeliniště a bažiny. Vyskytuje se od nížin až po vrcholky hor (do cca 2 000 m n. m.), nejhojnější je však v podhůří v nadmořské výšce okolo 600 m. Je to hojný druh, ale protože žije skrytým způsobem života, k pozorování dochází jen náhodně (je přitahován světlem). Páření probíhá v noci stejně jako sání nektaru z květů. Ve dne odpočívá na vegetaci, zdech, plotech nebo kamenech, kde je díky kresbě předních křídel poměrně dobře maskován.
Motýl:
Létá od června do září (v ČR v červenci a srpnu) a vytváří pouze jednu generaci. Rozpětí křídel činí 50 – 70 mm (délka zadního křídla je 25 – 30 mm). Samice jsou větší než samci. Přední křídla jsou tmavě rudohnědá se síťovitě klikatou spojitou bílou kresbou. Při předním okraji křídel lze pozorovat jednu až tři samostatné bílé skvrnky. Zadní křídla jsou oranžovočervená se třemi černými skvrnami na okraji křídla a až se třemi skvrnami ve středu křídla. Hlava a hruď jsou rudohnědé, zadeček je více načervenalý s několika černými skvrnkami na hřbetní části zadečku. Zbarvení i rozmístění skvrn motýla může být hodně variabilní (často se objevují tmavé nebo naopak světlé variace). Tykadla jsou u samců krátce hřebenitá, u samic pilovitá. Výrazné zbarvení varuje případné predátory, že motýl není dobrá potrava. K tomu mu napomáhají i tělní tekutiny, které obsahují jedovaté látky (acetylcholin, histaminy). Díky nim se přástevníkovi většina predátorů vyhýbá. V případě napadení motýl roztáhne zadní pestře zbarvená křídla, což mu slouží jako další prostředek obrany proti predátorům.
Housenka:
Housenky se objevují v srpnu až září. Jsou velmi heliofilní (mají rády slunce), takže je možné je v odpoledních hodinách zahlédnout, jak se vyhřívají na slunci na horních stranách listů stromů a keřů. Na rozdíl od jiných druhů motýlů nedochází na podzim u housenek ke kuklení, ale k přezimování. K němu dochází po druhém až třetím svlékání. Časově je to od vylíhnutí z vajíčka přibližně po 6 týdnech, kdy housenka dosahuje 15 mm. Housenka si v této době hledá místo k přezimování, kde zůstává až do jara. Na jaře dalšího roku potřebují housenky doplnit energii a dostatečně zesílit aby se mohly zakuklit. Proto jsou v této době velmi žravé. Housenky jsou zpočátku červenohnědé s malými bílými skvrnkami a dlouhými chlupy po celém těle. Ty slouží proti napadení predátorem, a pokud ani to nepomůže, stočí se do klubíčka a skutálí se z listu dolů. V posledním instaru jsou housenky černé s bílými bradavičkami a měří až 6 cm. Kuklí se v šedém zápředku obsahujícím i vlastní chlupy. Ten je umístěn mezi listy na živné rostlině blízko u země. Přeměňuje se v něm na černou a lesklou kuklu nepravidelného tvaru. Po třech až pěti týdnech se z ní líhne motýl.
Hostitelské rostliny:
Housenky se živí mnoha druhy rostlin, nejčastěji je nalezneme na kopřivě dvoudomé (Urtica dioica), jeteli (Trifolium sp.), borůvce (Vaccinium myrtillus), brusince (Vaccinium vitis-idaea), vřesu obecném (Calluna vulgaris), pámelníku (Symphoricarpos sp.), vrbě (Salix sp.), kalině (Viburnum sp.), zimolezu (Lonicera sp.), kručince (Genista sp.), maliníku (Rubus sp.), jeřábu (Sorbus sp.), pampelišce (Taraxacum officinale) nebo jitroceli (Plantago sp.). Někdy jsou housenky nalezeny také na plodinách pěstovaných v zahradách a na polích a jsou proto považovány za škůdce. Jimi způsobené škody jsou však minimální. V přírodě také často vyhledávají jedovaté rostliny, které jsou bohaté na alkaloidy a srdeční glykosidy. Tyto látky jsou totiž housenky schopny ukládat v těle a využívat je při obraně před predátory.
Vajíčka:
Samice klade vajíčka ve velkých plošných snůškách o 200 – 1 200 (2 000) vajíčkách. Housenky se z nich líhnou po 10ti až 12ti dnech
Chov:
Jazykové formy:
Anglicky: Garden Tiger
Dánsky: Brun Bjørnespinder
Finsky: Iso siilikehrääjä
Francouzsky: Écaille martre
Holandsky: Grote beer
Chorvatsky: Smeđa medonjica
Maďarsky: Közönséges medvelepke
Německy: Brauner Bär
Norsky: Stor bjørnespinner
Polsky: Niedźwiedziówka kaja
Rusky: Медведица кайя
Slovensky: Spriadač medvedí
Španělsky: Gitana
Švédsky: Björnspinnare
Komentáře
Přehled komentářů
Má velikí trn na zadečku,záda má šedé,a bříško zelené,a na zádech má puntíky.Měli jste to vistavené na Goglu.Nevím jak se jmenuje,mohli by jste ten obrázek a jméno vistavit na vebové stránky? děkuji
Housenka
(ahoj, 21. 6. 2015 11:48)Dobrý den. Jsem chovatelka housenek na motýli a můry. Moji přástevničku jsem našla v červnu a ráda si pochutnává i na jahodníku.
housenka
(nevím, 24. 7. 2015 17:08)