Babočka síťkovaná (Araschnia levana)
Babočka síťkovaná (Araschnia levana)
Taxonomie:
říše - živočichové (Animalia); kmen - členovci (Arthropoda); třída - hmyz (Insecta); řád - motýli (Lepidoptera); čeleď - babočkovití (Nymphalidae).
Rozšíření:
Druh je rozšířen od západní Evropy po Japonsko.
Výskyt:
Motýl létá především v nížinách a pahorkatinách, na horách jej spatříme pouze výjimečně (především v teplejších údolích a na jižních svazích). Obývá krajinu poblíž řek a potoků, která je zarostlá vegetací, létá však také na lesních loukách, pasekách nebo lesních cestách.
Motýl:
Je to jeden z hojných druhů motýlů u nás a vyskytuje se od dubna do října. Během roku vytváří dvě (vzácně tři) generace. První generace se líhne z přezimujících kukel v dubnu, druhou generaci můžeme vidět v období prázdnin a třetí generace se někdy objevuje v září a říjnu. Je to nejmenší babočka v Evropě, rozpětí křídel činí pouze 30-40 milimetrů. U tohoto druhu je velmi dobře rozpoznatelný fotoperiodismus, tedy schopnost vytvářet během sezóny různé barevné formy. Jarní generace (forma levana) je zbarvena žlutočerveně s různě umístěnými černými skvrnami a černými kořeny křídel, ve kterých vyniká světlejší síťkovaná kresba. Na předních křídlech jsou u špičky umístěny 3 – 4 bělavé skvrnky. Letní forma (forma prorsa) je tmavá, křídla jsou černohnědá s bělavými, mírně nažloutlými příčnými pásky přes oba páry křídel. Na předním křídle je tento pásek přerušen a rozděluje se na dvě skvrny. Rub křídel je zbarven velmi pestře, obsahuje hnědou, okrovou a fialovou barvu. Stejně jako na líci křídel, i zde můžeme najít světlejší pásky a typické síťkování a to především u kořenů křídel.
Housenka:
Po vyklubání zůstávají housenky pohromadě na spodní straně listů kopřivy. V pozdějších instarech se však housenky osamostatňují a při vyrušení nebo napadení se pouštějí hostitelské rostliny a padají na zem. Základní barva je černá nebo tmavě šedá a na tělních článcích jsou černé trny. V posledním instaru dosahují housenky až 30 mm délky. Stádium housenky trvá 4 – 5 týdnů a poté dochází ke kuklení na živných rostlinách nebo na suché vegetaci. Kukla je malá, tupě rohatá a hnědavě šedá s tmavou kresbou. Zavěšené kukly jsou hnědošedé až rudošedé se čtyřmi stříbrnými skvrnami na hřbetě.
Hostitelské rostliny:
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).
Vajíčka:
Vajíčka mají zelenou barvu, soudkovitý tvar a jsou podélně žebrovaná. Samice je kladou v řetízcích na spodní stranu živných rostlin (vajíčka připomínají květ kopřivy).
Chov:
Jazykové formy:
Anglicky: Map Butterfly
Dánsky: Nældesommerfugl
Finsky: Karttaperhonen
Francouzsky: Carte géographique
Holandsky: Landkaartje
Chorvatsky: Šumska riđa
Maďarsky: Pókhálós lepke
Německy: Landkärtchen
Norsky: Kartsommerfugl
Polsky: Rusałka kratkowiec
Rusky: Пестрокрыльница изменчивая
Slovensky: Babôčka sieťkovaná
Španělsky: Prótea
Švédsky: Kartfjäril