Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum)
Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum)
Taxonomie:
říše - živočichové (Animalia); kmen - členovci (Arthropoda); třída - hmyz (Insecta); řád - motýli (Lepidoptera); čeleď - lišajovití (Sphingidae).
Rozšíření:
Motýl se vyskytuje v jižních částech Evropy, ale jako tažný druh zasahuje nejen do střední Evropy. Zalétá často i do severnějších oblastí.
Výskyt:
Obývá místa stepního charakteru, ale i kultivovaná místa jako jsou parky, zahrady, hřbitovy nebo dokonce města, kam se vydávají za potravou. Často sají na petúniích (Petunia sp.), hvozdíku (Dianthus sp.), floxech (Phlox sp.), mydlici (Saponaria sp.), chrpě (Centaurea sp.), kakostu (Geranium sp.) a bodláku (Carduus sp.).
Motýl:
Motýl k nám přilétá z jižní Evropy v květnu. Druhá generace se líhne v srpnu a motýly tak u nás můžeme zastihnout ještě i v září. Rozpětí křídel je 40 – 45 mm. Základní zbarvení těla a předních křídel je šedé nebo hnědošedé. Přední křídla jsou přepásána několika tmavými klikatými příčkami, ze kterých dvě jsou o něco výraznější. Mezi těmito dvěma příčkami je viditelná tmavá tečka. Zadní křídla mají okrově žlutou až rezavou barvu s hnědošedým okrajem. Tykadla jsou tmavá s malým háčkem na konci. Na zadečku je chvostek z delších černých šupin s bílým okrajem. Tento chvostek zvyšuje vztlak při letu.
Housenka:
Housenky se vyskytují od června do srpna. Čerstvě vylíhlé housenky jsou 2 – 3 mm dlouhé, zelené a od samého počátku jsou velmi žravé a rychle rostou. Housenky dalších instarů zůstávají zelené a po celém těle se objevují řady malých žlutých teček. Na bocích je nesouvislá světle žlutá čára a na hřbetě bílá souvislá čára. Růžek na konci těla má modravý nádech a oranžovou špičku. Když housenka dosáhne v posledním instaru velikosti 40 – 45 mm, změní před kuklením barvu na světle hnědou a vytvoří si na povrchu půdy řídký kokon, ve kterém se přetvoří na 30 – 35 mm dlouhou kuklu. Ta je lesklá, okrová (téměř průsvitná) s tmavým žilkováním. Motýli se z kukel líhnou v odpoledních hodinách a ihned po napnutí křídel odlétají (motýl u nás nezimuje).
Hostitelské rostliny:
Housenky se živí hlavně na svízelu (Galium sp.). Méně často na rostlinách čeledi mořenovitých (Rubiaceae), na mavuni (Centranthus sp.), ptačinci (Stellaria sp.) nebo vrbovce (Epilobium Sp.).
Vajíčka:
Vajíčka jsou světle zelená, hladká, lesklá, téměř kulatá, v průměru asi 1 mm široká. Připomínají neotevřená květní poupata svízele. Samičky je kladou jednotlivě na hostitelské rostliny během sání nektaru. Housenky se z vajíček líhnou přibližně za 6 – 8 dní.
Chov:
Jazykové formy:
Anglicky: Humming-bird Hawk-moth
Dánsky: Duehale
Finsky: Etelänpäiväkiitäjä
Francouzsky: Moro-Sphinx
Holandsky: Kolibrievlinder
Chorvatsky: Obična golupka
Maďarsky: Kacsafarkú szender
Německy: Taubenschwänzchen
Norsky: Dagsvermer
Polsky: Fruczak gołąbek
Rusky: Языкан обыкновенный (Brazhnik-yazykan)
Slovensky: Lišaj marinkový
Španělsky: Cola de paloma
Švédsky: Större dagsvärmare