Vše o motýlech

Taxonomie:

říše - živočichové (Animalia); kmen - členovci (Arthropoda); třída - hmyz (Insecta); řád - motýli (Lepidoptera); čeleď - lišajovití (Sphingidae).

Rozšíření:

Není typicky evropským motýlem, jeho domovem je Afrika a jihozápadní Asie. Odtud však každoročně létá daleko na sever do celé Evropy. U nás se objevuje v květnu a červnu a na vhodných místech vytváří svou letní generaci. Smrtihlav dobře létá a dokáže přeletět i Středozemní moře.

Výskyt

Početnost během let značně kolísá, ve studených obdobích je přílet velmi nízký, během teplých období je přílet větší. Přesné počty přilétajících lišajů lze zjistit velmi obtížně, neboť jde o motýly aktivní v noci. Početnost se tedy odhaduje podle počtu nalezených housenek a kukel nebo podle registrace motýlů ulovených do světelných lapačů. Motýly z letní generace lze v našich podmínkách zahlédnout i v prosinci, pokud se však motýl rychle nevydá na jih, zcela jistě hyne stejně jako kukly, které zůstanou v zemi. Pouze v mírnějších zimách mohou kukly v zemi přežít a vykuklit se na jaře.

Motýl:

Jeden z největších motýlů Evropy a největší lišaj České republiky. Délka křídel je 45 – 65 mm. Přední křídla jsou šedočerná a mají nepravidelné červenohnědé skvrny. Zadní křídla jsou žlutavá se dvěma příčnými hnědými pásky. Tykadla jsou tmavá, na konci bělavá a zakončená háčkem. Sosák je krátký a tuhý. Na hrudi nalezneme světlou skvrnu, která připomíná lidskou lebku (proto smrtihlav). Zadeček je tupě zakončen, má žlutou barvu a shora namodralý pruh s příčnými černými proužky na každém článku zadečku.

Smrtihlavi s oblibou sají med a proto vnikají do včelích úlů. Zde však často najdou smrt, protože včely takové vetřelce velmi často zabijí.

Housenka:

Výskyt od července do září, jsou aktivní v noci a jsou velmi pestré. Mají tři základní zbarvení. Na hřbetní straně může převládat žlutá, modrá nebo hnědá barva. Hlava má žluté zbarvení s postraními černými proužky a růžek na zádi těla je esovitě prohnutý a okrový. Při vyrušení vydávají kusadly vrzavý zvuk. Rády požírají květy a listy brambor, ale živí se vždy jednotlivě. Stádium housenky trvá v našich poměrech 40 - 60 dní a housenka během této doby může dorůst až do délky 15 cm. Než se housenka zakuklí, zalézá 20 - 40 cm hluboko do země, kde si vytváří kuklící komůrku. Kukla může být až 10 cm dlouhá (nejčastěji okolo 6 cm), je černohnědá až červenohnědá a lesklá. Přezimující kukla je citlivá na mráz. Přibližně po třech týdnech se z kukly líhne motýl. Po natažení křídel se po setmění projevuje charakteristickým písklavým zvukem, který vychází z jícnu. Tento zvuk vydává také v případě ohrožení.

Hostitelské rostliny:

lilek brambor (Solanum tuberosum), kustovnice cizí (Licium barbarum), rulík zlomocný (Atropa bella-donna), lilek černý (Solanum nigrum) a další lilkovité rostliny. Chov je úspěšný také na Šeříku obecném (Syringa vulgaris).

Vajíčka:

Vajíčka jsou poměrně velká, hladká, žlutozelená. Housenky se z nich líhnou po 10ti až 12ti dnech.

Chov:

Jazykové formy:

Anglicky: Death's-head Hawk-moth

Dánsky: Dødningehoved

Finsky: Pääkallokiitäjä

Francouzsky: Sphinx à Tête de Mort

Holandsky: Doodshoofdpijlstaart

Chorvatsky: Mrtvačka glava

Maďarsky: Halálfejes lepke

Německy: Totenkopfschwärmer

Norsky: Dødninghode

Polsky: Zmierzchnica trupiagłówka

Rusky: Бражник мёртвая голова (Mertvaya Golova)

Slovensky: Lišaj smrtihlav

Španělsky: Esfinge de la muerta, calavera

Švédsky: Dödskallesvärmare